Snižte vakcinací riziko tetanu na minimum

Hlavní stránka Zajímavosti Snižte vakcinací riziko tetanu na minimum

21.02.2018

Člověk, pes a další zvířata se nejčastěji nakazí kontaminací rány bakterií Clostridium tetani. Zvláště štěňata jsou velmi vnímavá k infekci v období výměny chrupu (3. až 7. měsíc stáří). Četnější výskyt tohoto onemocnění byl v naší republice popsán u štěňat německého ovčáka, patrně v souvislosti s vyšší vnímavosti tohoto plemene. Onemocnět však může pes jakéhokoliv stáří i plemene. Zdrojem infekce pro štěně i dospělé jedince může být také travní osina či jiné cizí těleso v podkoží nebo hluboké hnisající rány. Místo poranění bodného, řezného nebo tržného však může být velmi drobné a v době nástupu příznaků tetanu již zhojené. V půdě mohou spory přežívat i stovky let, jsou velmi odolné vůči horku, suchu a dezinfekčním prostředkům, vyhovuje jim vlhké a teplé prostředí. Velké množství spor bakterie se proto nachází v půdě na pozemcích statků a farem, ale také bývalých jatek a mrchovišť

Klinické příznaky tetanu se objevují za několik dní až několik týdnů od proniknutí původce do organismu. Produkované toxiny se šíří po nervech do nervové soustavy nebo se dostávají krví do mozku a míchy. Odtud se toxin opět stěhuje po nervových vláknech do různých částí nervové soustavy. Brání přestupu vzruchů, což vede ke ztuhnutí svalu – spazmu. Charakteristickými projevy tetanu u psa jsou ztuhlost poraněné končetiny a kulhání. Pokud se toxin rozšířil do centrálního nervového systému, objevuje se křeč žvýkacích svalů znemožňující otevřít dutinu ústní, stažení svalů mezi ušima v podobě „nařasení kůže“ a různě intenzivní výhřez 3. víčka (mžurky). Následkem spasmu (křeče) polykacích svalů se objevuje zvýšené slinění, zvíře nemůže pohybovat jazykem a má strnulou šíji. Pohyb se stává toporným, drobivým, zvíře začne být předrážděné a lekavé, každý zvukový nebo světelný podnět zhoršuje ztuhlost těla. Toxin kromě kosterní svaloviny postihuje také bránici. Pokud dojde k současnému spazmu svalů hrtanu, mezižeberních svalů a bránice, pes, kočka nebo i člověk se mohou udusit. Častou příčinou úhynu je tedy zástava dýchání a srdeční činnosti.Úmrtnost v případě celotělového tetanu se pohybuje kolem 80 %, není-li léčený, je až stoprocentní. Pokud jsou příznaky tetanu pouze lokální (postižení poraněné končetiny), riziko úhynu zvířete při včasném zahájení léčby je 20 až 30 %. Přístup k tetanickému pacientovi je vždy komplexní a představuje řadu časově i finančně náročných léčebných a rehabilitačních opatření. Až na vzácné výjimky vyžaduje hospitalizaci pacienta po dobu dvou až čtyř týdnů, kdykoliv během této periody však může dojít ke zhoršení příznaků a i přes zlepšování stavu k náhlému úhynu zvířete.

Vzhledem k náročnosti léčby a současně nepříznivé prognóze je vakcinace psů proti tomuto smrtelnému onemocnění v našich geografických podmínkách jednoznačně doporučitelná.  

Jedinou spolehlivou prevencí proti tetanu je aktivní imunizace psů vakcínou obsahující tetanový anatoxin.