První pomoc při přehřátí

Hlavní stránka Zajímavosti První pomoc při přehřátí

17.07.2017

V letním období téměř neuplyne dne, abychom nenarazili na článek nebo upozornění týkající se psů ponechaných v zavřeném autě. Což je dobře. Přesto se najdou tací, kteří i přes všechna varování svá zvířata tomuto riziku vystaví nebo se jedná o krizové situace, kdy lze tomuto stavu těžko zabránit. Shrnuli jsme pro vás, co se s organismem během přehřátí děje a jaká je první pomoc, pokud se dostanete k přehřátému psovi.

Přehřátí organismu

Odborně hypertermie, označuje stav, kdy dochází k nefyziologickému zvýšení teploty organismu. Jedná se o rychle se rozvíjející a život ohrožující syndrom při tělesné teplotě nad 41 °C (u psa). Lidské tělo dokáže do určité míry zvýšenou okolní teplotu kompenzovat pocením. Odpařováním potu dochází k účinnému ochlazování organismu. Psi, kočky, ptáci i jiná zvířata však potní žlázy nemají a jsou tedy odkázaná na (omezenější) způsoby regulace tělesné teploty. U psů je to zrychlené dýchání s vyplazeným jazykem, kdy pes ventiluje vzduch v průdušnici, čímž se ochlazuje. Tento způsob ochlazování těla však není zdaleka tak účinný ve srovnání s pocením u lidí, navíc při něm dochází i k odpařování a tím snížení hydratace. Omezeně se psi a kočky také „potí“ tlapkami (což můžete vidět u některých zvířat ve stresu, např. při návštěvě veterinární ordinace, kdy na stole po tlapkách zůstávají vlhké flíčky).

Při přehřátí dochází k rozšíření cév a poklesu krevního tlaku, čímž dochází ke zhoršení redistribuce krve. Pokud jsou orgány po určitou dobu nedostatečně zásobeny krví, začnou selhávat. Současně dochází k dehydrataci organismu a poruchám iontové rovnováhy. Teplo také přímo poškozuje tkáně – denaturací bílkovin (vzpomeňte si na uvařené vajíčko). Stupeň poškození organismu vždy záleží na výšce okolní teploty (a vzdušné vlhkosti, proudění vzduchu aj.) a době, po kterou bylo zvíře tomuto vlivu vystavené. V závažných případech nemusí zvíře zachránit ani rychlá a odborná pomoc.

Nejčastěji se s tímto syndromem setkáváme právě v horkém letním počasí. Nejvíce ohrožená jsou zejména brachycefalická (krátkolebá) plemena (např. buldoček, mops, molossoidní plemena, shi-tzu, boxer, perské kočky apod.), psi s dlouhou a hustou srstí, velmi aktivní jedinci, obézní a staří psi a kočky, stejně tak mláďata a drobná zvířata (hlodavci, papoušci).

První pomoc

Přehřátí poznáme (v souvislosti s podmínkami, ve kterých se zvíře nachází) snadno: postižené zvíře zrychleně dýchá, má zrychlenou srdeční frekvenci, je žíznivé, neklidné a nervózní, v pozdějších stadiích spíše apatické. Později se přidají známky slábnutí a kolapsové stavy. První pomocí je:

• Umístit zvíře do vody (rybník, bazén), pokud tuto možnost nemáme, poléváme zvíře vodou, obkládáme jej studenými, mokrými ručníky apod. Voda nesmí být ledová, aby nedošlo k teplotnímu šoku. Po koupeli zvíře nikdy nevysušujeme! 
• Pokud nemáme výše uvedené možnosti k dispozici, umístíme zvíře do chladného prostoru, např. na chodbu, na dlažbu; použijeme větrák.
• Zvíře musí mít neomezený přístup k vodě (opět by neměla být ledová), zpočátku se mu však snažíme podávat vodu po menších dávkách.
• Toto aktivní chlazení ukončíme při poklesu teploty na 39,5 °C.
• Neprodleně navštívíme nejbližší veterinární kliniku. Je dobré tam předem zavolat a obeznámit personál s naléhavostí případu. Nezapomínejte na své zvířecí kamarády ani v létě a chraňte je před škodlivými účinky tepla!